neděle 21. října 2012

Trocha podzimního kýče


5 komentářů:

  1. Proč je to kýč? A co je vlastně kýč?

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrá, zvolila jsem silný výraz.
    Je podzim. Pavučiny v mlze s kapkami rosy, javorový a kaštanový listí, mlžný cancoury - fotíme všichni. Někdo s nápadem, někdo bez.
    Konkrétně tahle dnešní fotka - máme tu inverzi jak sviňa, sluníčko nebylo už tři dny, stačí vyjet o padesát metrů vejš a je léto - je totálně bez nápadu. Šedivej den, umáčená pavučina, vlhko všude. Proto kýč.
    Aha, co je kýč? Tak to je těžká otázka. Co třeba:to,co není umění. Jenže pak se nabízí, co je umění? Byla dřív slepice a nebo vejce?
    Hodím další příspěvek. Tuctová fotka. Cenu má jen pro mne - připomíná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příroda není nikdy kýč imho...ale dá se z ní kýč udělat :)Fotky "bez nápadu" mají svou hodnotu ... vždy je to okamžik, který se nebude do detailu opakovat :)Navíc...chtěl jsi tou fotkou ty sama něco říct? Anebo jsi úmyslně fotila něco, co považuješ za kýč...a chceš to vystavit jako...kýč?:) Anebo máš obavy, že to, co jsi chtěla říct, bude někdo jiný považovat za kýč...a tak to dopředu shodíš sama tím, že to nazveš kýčem? A proč tedy vystavovat kýč? prodáváš trpaslíky? Anebo víš nebo by sis přála, aby v tom někdo neviděl jen kýč?:) To nic...jen si medituji...tady už tři dny taky nebylo slunce...

      Vymazat
    2. To ne, publikovala jsem, protože se mi pavučina v nosníku líbila. Navíc je to dílo mé oblíbené křižáčice, přes zimu spala na verandě nad voskovkou :-)a i kokon vyvedla.
      Nazvala jsem to kýčem, protože takovýchto kouzel okamžiku se v současnosti v blogosféře vyrojí hodně.
      Stejně jako s prvními mrazíky jinovatka na čemkoli stokrát jinak.

      Vymazat
    3. A když je něčeho hodně...tak je to...kýč?:)

      Vymazat