středa 7. srpna 2013

Lístkovina - kde opakuji chybu? Aneb, proužek do vzorníku až do skonání věků mít nejspíš nebudu.

Mám problém s technikou lístečků. Vím, nejhůř jde první tisícovka, pak se se zlomí a jde to samo. Ne snad, že bych nezapřela paličky do dlaně, že bych nezkoušela, netrénovala, nevztekala se a tak podobně stále dokolečka. O dokonalý pásek lístků se snažím třetí, možná už dokonce čtvrtý rok. Úmyslně si vybírám, sobě pro radost, okolky a kraječky, kde se lístky vyskytují. Mám na nástěnce píchlý dvojpár a když je chvilička....
Rečitela mi  jde. Dokud lístek rozšiřuji, je krásný. Průšvih nastává ve chvíli, kdy bych měla začít zužovat. Aby byl stejně souměrný jako v šité krajce - nechápu, tam jsou jak soustružené. Při paličkování se mi při zužování děje toto:





Hnus fijalovej zubatej nepravidelnej.
VÍM, že dokonalý lísteček lze upaličkovat i z vlasu. Tak, proč se mi, sakra, nedaří z lněné nitě, o hlazené egyptské bavlně ani nemluvě? Nejlépe jdou :-( na perlovce.

1 komentář:

  1. Potvory jedny lístečkový, strašidla mnoha krajkářek :-) Chtěla jsem ti napsat, trénuj na perlovce, ale ty sis na to jako vždy přišla sama. Taky vlněná příze je dobrý tréninkový materiál. Čím silnější, tím lepší.
    Obdivuji tvoji odhodlanost a vytrvalost. Lístečkům zdar!

    OdpovědětVymazat